kalibraný

Kalibrání (též kalibrace) označuje proces ověření přesnosti měřicího přístroje porovnáním s referenčním standardem a případnou korekcí jeho výstupů. Cílem je zajistit, aby měření odpovídala platným standardům a aby výstupy byly sledovatelné a reprodukovatelné.

Proces kalibrání obvykle zahrnuje plánování, výběr vhodných referenčních standardů s jasnou sledovatelností, provedení měření v definovaném rozsahu a podmínkách, zhodnocení systématických chyb a stanovení korekčních faktorů či úprav přístroje. Po provedení se často vyhodnotí nejistota měření a připraví se kalibrační certifikát, který shrnuje výsledky, použité standardy, identifikaci přístroje, datum, interval kalibrace a podmínky měření.

Kalibrání má široké využití v laboratořích, výrobních závodech, zdravotnické technice, v letecké a automobilové dopravě či v elektronice. Pravidelné kalibrání zajišťuje shodu s regulačními požadavky, normami kvality a možnosti sledovatelnosti k mezinárodním jednotkám (SI). Kromě samotné korekce bývá důležité řešit i řízení nejistoty měření a stanovit adekvátní kalibrační interval.

Rozlišuje se od verifikace, která ověřuje, zda přístroj vyhovuje specifikovaným požadavkům bez nutnosti úprav, a od samotného seřízení či opravy, která může vyžadovat fyzickou změnu v přístroji. V odborné terminologii se používají i synonyma jako kalibrace a kalibrování, přičemž hlavní princip zůstává stejný: potvrdit nebo zlepšit shodu měření s referenčními standardy a zajistit důvěryhodnost výsledků.