ionoszféra

Ionosféra je část horní atmosféry Země, která se nachází zhruba od 60 do 1000 kilometrů nad povrchem. Je ionizována slunečním ultrafialovým a rentgenovým zářením, a díky tomu v ní vzniká plazma složené z volných elektronů a kladně nabitých iontů. Tato ionizovaná část atmosféry má významný vliv na šíření elektromagnetických vln a na radiokomunikace a navigaci.

V ionosféře se rozlišují vrstvy podle množství ionizace: D vrstva (přibližně 60–90 km) má největší absorpci nízkých frekvencí a v noci téměř mizí; E vrstva (zhruba 90–120 km) bývá během dne patrná jako středně ionizovaná vrstva; F vrstva se dělí na F1 a F2 a zasahuje zhruba od 150 km výše; F2 bývá nejdůležitější pro odraz vysokofrekvenčních vln, což umožňuje dlouhé radiové spojení, zvláště během dne. Po setmění se ionizace snižuje a vrstvy se mění; noční odraz HF vln bývá omezenější.

Sluneční aktivita, roční období a zeměpisná šířka ovlivňují hustotu elektronů a kritické frekvence (f0E, f0F2), které určují, jaké frekvence se mohou odrazit. Ionosféra tedy hraje klíčovou roli v radiokomunikacích, GPS a satelitní navigaci. Stav ionosféry lze sledovat pomocí ionosond, radaru a kosmických misí. Její aktivita je také spojena s polárními jevy, jako je aurora, která vzniká při procesech mezi slunečním větrem a magnetosférou.