intraperitoneálisan

Intraperitoneálním podáním označuje se umístění látky do peritoneální dutiny, tedy prostoru vyplněného pobřišnicí mezi viscerálními orgány dutiny břišní a stěnou břicha. Pobřišnice (peritoneum) je serózová membrána, která pokrývá vnitřní stěnu břicha a povrch většiny orgánů. Látky podávané intraperitoneálně mohou působit lokálně na peritoneální povrchy i vstřebávat se do systémového oběhu prostřednictvím peritoneálních kapilár.

Podání intraperitoneálně se obvykle provádí injekčně do peritoneální dutiny prostřednictvím speciálního katétru či jiné mezioperační techniky. Významnou technikou je HIPEC (hypertermická intraperitoneální chemoterapie), při které se po redukci viditelných nádorů do dutiny aplikuje zahřáté cytostatikum za účelem zničení reziduální nádorové tkáně.

Použití zahrnuje především intraperitoneální chemoterapii při peritoneálním karcinomatózu a některých gynekologických nádorů, dále peritoneální dialýzu, což je léčba selhání ledvin spočívající v výměně látek přes peritoneální membránu, a v některých případech i antibiotickou léčbu peritonitidy. V biologických a veterinárních výzkumech je intraperitoneální podání běžnou metodou pro cílené podání látek do pobřišnice.

Mezi hlavní rizika patří peritonitida (infekce pobřišnice), katétrové komplikace, chemická peritonitida, adheze a poškození střev. Kontraindikace zahrnují aktivní peritoneální infekci, závažné koagulopatie a některé rozsáhlé adhesivní stavy, které zvyšují riziko komplikací.