Kontraindikace

Kontraindikace je v medicíně označení pro stav či okolnosti, při nichž nelze bezpečně použít určitou léčbu, výkon nebo diagnostický test. Jde o situace, kdy by mohl vzniknout značný zdravotní rizik nebo by přínos léčby byl výrazně nižší než její potenciální škody.

V klinické praxi se rozlišují absolutní a relativní kontraindikace. Absolutní kontraindikace znamená, že danou intervenci nelze provést za žádných okolností. Relativní kontraindikace znamená, že rozhodnutí je potřeba zvážit: lze léčbu podstoupit, pokud je očekávaný benefit vyšší než riziko, případně lze riziko zmírnit úpravou dávky, způsobu podání nebo doprovodnou péčí.

Příklady jsou specifické pro danou léčbu nebo postup. Absolutní kontraindikace mohou zahrnovat alergii na složku léčiva, dřívější anafylaktickou reakci, živé vakcíny u imunokompromitovaných osob, těhotenství u teratogenních léčiv, aktivní krvácení při podávání antikoagulanci a jiné závažné kontraindikace uvedené v oficiálních doporučeních. Relativní kontraindikace mohou zahrnovat těžkou poruchu funkce jater či ledvin, významné interakce s dalšími léky, nebo obecnou nelibost pacienta k dané léčbě.

Rozhodnutí o kontraindikacích vychází z klinických údajů, pravidel a schválených indikací a může se měnit s novými důkazy či aktualizacemi pokynů. Je důležité rozlišovat kontraindikaci od opatrností či varování v léčebných režimech: kontraindikace je obecně zákaz, zatímco opatření vyžaduje specifické zvážení a úpravu. Při posouzení vždy hraje roli klinická situace a individuální riziko pacienta.