interakcích

Interakce označuje vzájemné působení dvou a více subjektů, systémů či faktorů, které mění jejich chování či vlastnosti. Slovo pochází z latinského interactio a v češtině se používá ve formách jako interakce; tvary jako interakcích patří k lokativu množného čísla a používají se po předložkách.

Rozsah použití zahrnuje sociální, chemické a fyzikální, biologické i ekologické interakce. Sociální interakce popisují vzájemné působení lidí a skupin ve společenském kontextu. Chemické a fyzikální interakce ovlivňují vlastnosti a chování látek a systémů. Biologické interakce zahrnují vztahy mezi organismy a jejich prostředím, například predaci, symbiózu a kompetici. V informatice a technice se hovoří o interakcích člověk–počítač a o interakcích uživatelů s rozhraním. Lékové interakce popisují toky účinků mezi různými léky či doplňky a jejich vliv na léčbu.

Způsoby zkoumání interakcí zahrnují experimenty a observační studie, matematické modely, simulace a síťovou analýzu. Je důležité rozlišovat interakce od kauzálních vztahů; interakce mohou být synergické, kdy efekt přesahuje součet vlivů, či antagonické, kdy jeden faktor potlačuje druhý. V praxi to znamená, že interakce často vyžadují komplexní posouzení ve výzkumu, řízení rizik a designu systémů.

Gramatická poznámka: tvar interakcích je lokativ množného čísla. Příklady použití zahrnují "o interakcích mezi faktory" nebo "v interakcích lidí a techniky". Interakce tedy bývají klíčovým tématem napříč mnoha obory a disciplínami.