filogenetické

Filogenetika je vědní disciplína zkoumající evoluční vztahy mezi taxony – organizmy, populacemi nebo geny – a jejich zobrazení v evolučním stromu. Cílem je popsat společný původ, zjistit, které skupiny tvoří klady, a odhadnout dobu jejich divergence. Filogenetické analýzy využívají data z různých oblastí, často z morfologických znaků a molekulárních sekvencí DNA, RNA nebo proteinů.

Na datech se uplatňují různé metodologické přístupy. Základ tvoří cladistika, která pracuje se sdílenými znaky a jejich výskytem v rámci skupin. Pokročilejší přístupy zahrnují metody největší věrohodnosti (maximum likelihood) a bayesovské inference, které modelují evoluční procesy a vyhodnocují pravděpodobnosti různých stromů.

Výstupem filogenetických studií bývá fylogenetický strom, případně kladogram, který znázorňuje vztahy mezi taxony a často i časové odhady divergencí díky molekulárním hodinám. Interpretace stromů vyžaduje opatrnost, neboť výsledky závisí na kvalitě dat, zvoleném modelu a způsobu analýzy.

Terminologie zahrnuje například monofyletický klad, který zahrnuje všechny potomky určitého společného předka; dále polyfyletické a parafyletické skupiny.

Filogenetika má široké uplatnění v systematice, zoologii, botanice, virologii, epidemiologii a ochraně druhů. Pomáhá klasifikovat organismy, zkoumat evoluční mechanismy, sledovat šíření patogenů a informovat strategie ochrany biodiverzity. Historicky vychází z prací Williho Henniga a dnes je úzce spojena s molekulárními daty a výpočetními metodami.