exotermických

Exotermických, v češtině exotermické procesy, označuje uvolňování tepla do okolí během chemických reakcí nebo některých fyzikálních změn stavu. V chemii se pojem používá pro reakce, při nichž ΔH < 0, tedy enthalpie systému klesá a teplo se přenáší na okolí. Opakem jsou endotermické procesy, při nichž se teplo do systému dodává.

Termodynamicky lze exotermické procesy popsat jako procesy s zápornou změnou enthalpie; energie uvolněná z reakcí se často měří kalorimetrem. V chemii se k výpočtu přeneseného tepla a celkové enthalpie často používá Hessův zákon a standardní enthalpie tvorby. Exotermické reakce bývají spojeny s vyšším teplotním gradientem v okolí a mohou být doprovázeny světlem či zvukem.

Mezi běžné příklady patří spalování uhlovodíků (např. spalování metanu: CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O), exotermické neutralizace kyselin a zásad, a některé hydratace či srážení, které uvolňují teplo. Teplo se projevuje zvýšením teploty okolí, a v některých případech vizuálně (plamen, záře). Fyzikální exotermické procesy zahrnují kondenzaci vodní páry a tuhnutí některých látek.

Praktické dopady zahrnují řízení tepla v chemickém průmyslu, kde exotermické reakce vyžadují chlazení, aby nedošlo k nadměrnému zahřátí a potenciálním rizikům. Naopak v některých aplikacích se exotermie využívá k vytápění a zajištění tepla v procesních kolobězích. Důležitá poznámka: množství uvolněného tepla neříká o rychlosti reakce; kinetika může být rychlá i při malé či velké exothermii.

Termín exotermických reakcí se používá v chemii, fyzice, materiálových vědách i biologii a označuje energetickou bilanci procesů; pro opačnou situaci se používá endotermický.