detoxifikace

Detoxifikace je soubor biochemických procesů, jejichž cílem je převést škodlivé látky, tzv. xenobiotika, na méně toxické a lépe vyloučitelné formy. Tato oblast se uplatňuje v toxicologii, farmacii a environmentálních vědách a zahrnuje metabolismus chemických látek ze stravy, léků i kontaminantů z prostředí.

Hlavní orgán detoxifikace je játra. Procesy se obvykle dělí do dvou fází. Fáze I zahrnuje chemické modifikace prostřednictvím oxidace, redukce či hydrolýzy, přičemž klíčové jsou enzymy cytochromu P450 (CYP). Fáze II představuje konjugaci s glukuronidem, síranem, glutationem a dalšími skupinami, čímž se látky stávají více hydrofilními a lépe se vylučují ledvinami či žlučí.

Kromě jater se zapojují i ledviny, plíce, střeva a mikrobiom; detoxifikace probíhá také prostřednictvím membránových transportérů, které umožňují vyloučení do moči či žluči.

Genetické variace, věk, výživa a interakce s léky ovlivňují rychlost a profil detoxifikace.

V klinické praxi se detoxifikace uplatňuje při toxikologických haváriích či při podávání léků; detoxikační diety a programy bývají kritizovány pro nedostatek vědecké evidence a mohou být nebezpečné; důraz je kladen na minimalizaci expozice toxinům a na vyváženou stravu.