budování

Budování je český podstatný název označující proces stavění nebo rozvíjení něčeho. Pochází od slovesa budovat a používá se jak k popisu fyzické výstavby, tak k popisu nehmotných procesů, jako je rozvoj kapacit, institucí či vztahů. V praxi se tedy může jednat o stavební činnost i o systémové nebo institucionální záměry.

V kontextu stavebnictví a infrastruktury znamená budování konkrétní činností, která vede k vznikům nových objektů či dopravní a technické infrastruktury. Příklady zahrnují budování silnic, mostů, bytových domů, železniční dopravní sítě či vodohospodářských děl. V urbanismu a regionálním rozvoji se užívá pro popis vytváření a posilování městských a regionálních kapacit a služeb.

V ekonomickém a organizačním kontextu se budování vztahů, značky, reputace či důvěry stává důležitým cílem firem a institucí. K dalším oblastem patří budování týmů, organizační kultury, partnerství, sítí spolupráce a obecně sociální kapitál. V personalistice a vedení lidí bývá spojováno s rozvojem dovedností a sebevědomí.

Použití termínu je široké a často se spojuje s konkrétním účelem, například budování infrastruktury, budování kapacit, budování vztahů a budování značky. V jazykové praxi se objevují i synonyma jako výstavba či rozvoj, která bývají volena podle kontextu.