anastomózu

Anastomóza je spojení dvou lumenních struktur, obvykle cév nebo trávicího traktu, za účelem obnovení průchodu nebo vytvoření náhradní cesty. Pojem se používá v různých oborech chirurgie a rekonstrukční medicíny. Vaskulární anastomóza spojuje krevní cévy a může být provedena v režimu end-to-end, end-to-side nebo side-to-side. Enterální (střevní) anastomózy spojují části gastrointestinálního traktu po reseci či po transplantaci a mohou sloužit k obnovení kontinuitity trávicí soustavy.

Provádění anastomózy může být buď suturou, mikroskopickou technikou s velmi jemnými nitěmi (typicky v řádu tenkých vláken, například 6-0 až 9-0), nebo staplerem, který stiskem a řezem vytvoří spoj. Mikroskopická (mikrochirurgická) technika se často používá u vaskulárních a neurovaskulárních rekonstrukcí, kde je vyžadována vysoká přesnost a neporušená perfuze.

Indikace zahrnují resekci a obnovení kontinuitní průchodnosti v gastrointestinálním traktu, řešení traum nebo perforací, rekonstrukce po transplantacích, i tvorbu bypassů v cévní chirurgii a rekonstrukční operace po úrazech. Pooperační hodnocení průchodnosti a integrity anastomózy se opírá o klinické známky, dopplerovskou diagnostiku, CT angiografii či endoskopii.

Mezi hlavní komplikace patří únik po hojení, dehiscence, stenóza, thrombóza, infekce a tvorba fistuly. Příznivé výsledky závisí na vhodném výběru techniky, minimálním mechanickém namáhání spojů a kvalitní perfuzi okolních tkání.