Výstupnímu

Výstupnímu je dative singularní forma českého adjektiva výstupní, která se používá před podstatnými jmény mužského i středního rodu v dativním pádu. Adjektivum výstupní vzniklo z podstavy výstup (výstup, odchod; v technickém smyslu také výstup signálu) a má význam související s vypuštěním, odchodem nebo s výstupem z nějakého systému či zařízení. Forma výstupnímu se v češtině užívá právě v dativě singuláru: například k výstupnímu portu, k výstupnímu signálu či k výstupnímu kanálu.

Použití tohoto tvaru je časté v technických oborech, kde se adjektiva často skloňují podle podstatných jmen, která popisují funkci či směr. V běžné češtině tedy výstupnímu slouží k vyjádření, že něco směřuje nebo je určeno pro výstup (např. port, signál, kanál) a je spojeno s názvem v dativním pádu.

Etymologie a související výrazy: výstupní jako adjektivum od výstup, které se používá i v dalších formách (např. výstupní port, výstupní signál). V češtině se adjektiva skloňují podle vzorů pro přídavná jména a jejich tvary se mění podle rodu, čísla a pádu. Výstupnímu tedy představuje jednu z možných dativních koncovek, která zní -ému.

Související termíny: výstupní (adjektivum obecně), výstup (podstatné jméno), dativ a další skloňovací pády. Výstupnímu se nepojí s žádným samostatným významem mimo gramatickou formu, ale v textu bývá součástí popisu vztahu k cíli či vstupu do systému.