Výcvik

Výcvik je pojem označující systematický proces rozvoje dovedností, znalostí a způsobilostí prostřednictvím cílené výuky, praxe a zpětné vazby. Může být realizován formálně, například prostřednictvím kurzu či školení, i neformálně pomocí samostudia a praktických cvičení. Cílem výcviku bývá dosáhnout určité úrovně kompetencí a připravit jedince na konkrétní úkoly nebo činnosti.

Slovo výcvik vzniklo ze slovesa cvičit a odráží spojení teoretické výuky s praktickou aplikací.

Výcvik se uplatňuje v mnoha oblastech. V armádě a bezpečnostních složkách jde o systematní přípravu těla, techniky a rozhodovacích dovedností; ve sportu o techniku výkonu a taktiku; v zaměstnání o adaptační a profesní dovednosti; v péči o domácí zvířata o výcvik psa či koně. Vzdělávacím a podnikatelském prostředí se hovoří o pracovním či rekvalifikačním výcviku, kurzech a programech rozvoje kompetencí.

Typicky zahrnuje kombinaci teoretické výuky, praktických cvičení, simulací a prověření znalostí či dovedností. Často jde o postupné zvyšování náročnosti, opakovací cykly a zpětnou vazbu, a v současnosti se využívají i online a blended-learningové formy.

Kvalitní výcvik zvyšuje efektivitu, bezpečnost a připravenost, podporuje profesní růst a snižuje rizika chyb při výkonu činností.