simulací

Simulace je proces napodobování skutečného systému, procesu nebo jevu pomocí vytvořeného modelu a jeho provozování za řízených podmínek s cílem pochopit chování, předpovědět vývoj nebo vyzkoušet strategie bez zásahů do reality. Modely mohou být matematické, statistické, fyzické nebo jejich kombinace; v praxi se často spouštějí na počítačích.

Existují různé typy simulací. Diskrétní simulace událostí se soustředí na náhlé změny stavu v určitých okamžicích. Kontinuální simulace vyjadřují proudy změn pomocí diferenciálních rovnic. Simulace na agentech (agent-based) modelují chování jednotlivých agentů a jejich interakce. Monte Carlo simulace využívá náhodné vzorkování k odhadu rozptylu a nejistoty. Kromě toho lze provádět fyzické simulace jako prototypování a mentální simulace, které odrážejí vnitřní postupy a plánování.

Historie simulací sahá do 20. století; s rozvojem počítačů se jejich použití rychle rozšířilo v inženýrství, vědách, ekonomii a plánování. Monte Carlo metoda vznikla v polovině 20. století a od té doby se simulace stala standardní metodou pro návrh, analýzu rizik, optimalizaci a výcvik.

Použití zahrnuje navrhování a testování systémů, optimalizaci procesů, plánování dopravy, epidemiologii a environmentální studie, a také tréninkové simulátory pro piloty, lékaře a další personál. Důležitá je verifikace a validace modelů, citlivostní analýza a transparentnost vstupních dat, protože výsledky odrážejí kvalitu modelu a předpokladů.