Sfaleritové

Sfaleritové (sfaleritové rudy) označuje geologický a mineralogický pojem související s hlavním minerálem sfaleritem, což je sulfid zinku, chemická látka ZnS. V české mineralogii se tímto výrazem popisují rudy a rudní soubory, kde dominující složkou je sfalerit a jejich ekonomický význam spočívá v zásobách zinku. Tento pojem může zároveň odkazovat na typ rudních ložisk, v nichž je zinek vyvřelý či uvolněný hlavně prostřednictvím sfaleritu.

Mineralogie a vlastnosti sfaleritu

Sfalerit je zink sulfide krystalizující v kubické soustavě. Krystaly se často vyskytují jako dodekaedry a další typy tvarů, mohou být průhledné až neprůhledné s vysokým leskem – od adamantinového po resinózní. Barva se významně mění podle obsahu železa: od žlutohnědé až hnědé po tmavé odstíny; v některých ložiscích může mít tmavě žlutou až černou barvu. Tvrdost na Mohsově stupnici je 3,5–4; hustota vrtošivá v závislosti na chemickém složení, obvykle kolem 3,9–4,1 g/cm3. Sfalerit se vyskytuje hlavně v hydraulických žilách a ve svizných rudních tělesech.

Výskyt a formation

Sfaleritové rudy se tváří v hydrotermálních žilách, v replacement a v sedimentárně hydrotermálních typech ložisek (např. SEDEX). Často se vyskytují ve spojení se galénou, pyritem, chalcopyrite a kalcitem či dolomitem. Prostorová distribuce závisí na geologických podmínkách, teplotách a chemismu roztoků.

Využití a zpracování

Hlavní ekonomický význam sfaleritových rud spočívá ve zinku. Rudy se získávají těžbou a následnou flotací a chemickým zpracováním, kde vedle zinku bývá často získáván cadmium a další vedlejší prvky. Sfaleritové minerály hrají klíčovou roli v průmyslové výrobě zinku a jeho slitin.