Psychoanalýza

Psychoanalýza je psychoterapeutická metoda a teorie psychiky, kterou v polovině 19. století založil Sigmund Freud. Její hlavní myšlenkou je, že významná část lidského chování, myšlení a emocí je ovlivněna nevědomými procesy a konflikty, které vznikají již v raném dětství. Psychoanalýza se snaží tyto nevědomé obsahy a mechanismy odhalit a zprostředkovat je vědomí pacienta, aby mohl lépe porozumět svým potížím a dosáhnout psychického uzdravení.

Klíčovými koncepty psychoanalýzy jsou nevědomí, předvědomí a vědomí. Freud také popsal strukturu osobnosti jako skládající se z Id (pudové složky), Ego (realistické složky) a Superego (morální složky). Terapie obvykle zahrnuje volné asociace, kde pacient mluví o čemkoliv, co mu přijde na mysl, analýzu snů, které jsou považovány za "královskou cestu do nevědomí", a interpretaci přenosu a protipřenosu, tedy emocionálních reakcí pacienta na terapeuta a terapeuta na pacienta.

Psychoanalýza jako metoda je dlouhodobá a intenzivní, často trvá několik let a vyžaduje pravidelné sezení. Ačkoli byla psychoanalýza v minulosti velmi vlivná, v současnosti existuje mnoho jiných psychoterapeutických směrů, které se z ní buď vyvinuly, nebo se od ní odlišují. Přesto její základní principy a koncepty nadále ovlivňují současné chápání lidské psychiky a psychoterapie.