Neuniformní

Neuniformní je adjektivum popisující stav, kdy vlastnosti, rozložení nebo chování nejsou rovnoměrné či konzistentní napříč prostorem, časem nebo kontextem. Pojem se používá v řadě oborů, včetně matematiky, pravděpodobnosti, fyziky, inženýrství a informatiky.

V matematice se často hovoří o neuniformní konvergenci. Houká na to, že posloupnost funkcí f_n na dané množině konverguje k funkci f pointwise, ale neuniformně. To znamená, že neexistuje jednotné N pro všechny body x, kdy by |f_n(x) − f(x)| bylo malé. Klasickým příkladem je f_n(x) = x^n na [0,1], které konverguje k funkci, jež má hodnoty 0 na [0,1) a 1 v bodě 1, avšak konvergence není uniformní.

V pravděpodobnosti a statistice znamená neuniformní rozdělení, že hustota pravděpodobnosti není rovnoměrná na daném prostoru. Různé oblasti mají různou pravděpodobnost výskytu, což má dopad na plánování vzorkování a analýzu dat.

V různých aplikacích ve fyzice a inženýrství označuje neuniformita rozložení materiálu, pole či vlastností médium, které se mění v prostoru. Příklady zahrnují neuniformní magnetické či elektrické pole, nerovnoměrné dopování polovodičů či variace v tloušťce a hustotě porézních médií.

V informatice a numerických metodách se používá termín neuniformní mřížka či vzorkování, kdy se hustota bodů či elementů zvyšuje tam, kde se vyžaduje větší přesnost, čímž se efektivně vyvažuje náročnost výpočtu.

Celkově je neuniformnost klíčovým konceptem pro popis a analýzu jevů, které nejsou rovnoměrně rozloženy v prostoru či čase.