Narozením

Narozením je instrumentální singulární tvar podstativního jména narození, které označuje čin nebo okamžik porodu. Jde o formu, která se v češtině používá tehdy, když slovo narození působí v instrumentálním pádu a vyjadřuje okolnost spojenou s porodem. Slovo vychází z kořene narod- a odvozeného slovesa narodit se; k němu patří i příbuzná adjektiva narozený, narozená, narozené.

Používání narození se obvykle vyskytuje v spojení s předložkami, které vyžadují instrumentál, například s narozením dítěte. Ve větě může vyjadřovat okolnost či souvislost: S narozením dítěte přišla radost, Změnilo se rodinné prostředí po narozením sourozence. V literární a formální řeči se tato konstrukce častěji objevuje než v běžné mluvené češtině.

V běžném užití se častěji objevují jiné konstrukce pro vyjádření stejného významu, například po narození (po + genitiv) nebo datum narození (určující údaj v dokumentech). V právních a administrativních textech bývá hlavně používána zdvojená formulace jako datum narození postrádající instrumentální tvar, zatímco narození se uplatní spíše v stylisticky specifickém či literárním kontextu.

Souvisejí: narození, datum narození, rodný list.