zákonitostech

Zákonitostech představuje souhrn pravidelností či zákonitostí, které se vyskytují v jevech a procesech. Vědecký popis se snaží tyto vzory zachytit a vystihnout pomocí teorií, zákonů a modelů. Zákonitosti mohou být deterministické, kdy jev vždy postupuje podle daného pravidla, nebo pravděpodobnostní, kdy platí s určitou šancí nebo jen v určitém kontextu. Tento pojem slouží k popisu systematických pravidelností získaných z pozorování, experimentů a analýzy dat napříč obory od fyziky a chemie až po sociální vědy a lingvistiku.

Slovo zákonitost pochází z kořene zákon, označujícího obecně platný řád, a sufiku -nost, vyjadřujícím stav či povahu. V množném čísle zákonitosti (a ve tvaru zákonitostech v lokálních pádech) odkazuje na souhrn pravidelností, které lze v různých oborech vymezit jako zákony či rámce vysvětlující jevy.

Použití a příklady: V praxi se zákonitosti hledají a testují prostřednictvím pozorování a experimentů, statistické analýzy a matematického modelování. V přírodních vědách jde často o deterministické zákony, jako je zachování energie, Ohmův zákon či termodynamické zákony; v sociálních a biologických datech bývají často statistické zákonitosti — pravidelnosti v rozdělení dat, vzorce chování nebo distribuční zákony. Zákonitosti usnadňují predikci jevů a často vedou k vysvětlení mechanismů, nicméně jejich platnost bývá omezena na určité podmínky a kontext; mohou být nahrazeny novějšími vysvětleními, pokud data vykazují odchylky.