výslovnost
Výslovnost je soubor pravidel a návyků, podle nichž se ve mluvené řeči realizují zvuky slov. Zahrnuje segmentální složku, tedy výslovnost jednotlivých hlásek (fonémů), a suprasegmentální složku, která zahrnuje intonaci, přízvuk, délku samohlásek, rytmus a tempo řeči. Výslovnost se liší podle jazyka, dialektu, sociálních a situačních faktorů a často se odlišuje od psané podoby slova. U cizích slov může záležet na spisovném standardu i regionálních zvyklostech.
V češtině se výslovnost projevuje v několika konkrétních rysech: délka samohlásek (krátké a dlouhé), změny tvrdých