výhonky

Výhonky jsou nově vznikající nadzemní části rostlin, které vyrůstají z pupů na větvích, kmeni nebo spodních částech rostliny. Obecně jsou to rychle rostoucí výhony, které zpočátku bývají tenké a světlé, a postupně mohou ztvrdnout. Výhonky mohou být hlavní (apikální) z vrcholu rostliny nebo boční (laterální) z latentních pupů na stávající větvi či kmeni.

Z hlediska vzniku se výhonky dělí na různé typy podle místa a způsobu vzniku. Mohou vyrůstat z apexu, z bočních pupů, nebo z latentních pupů na kmeni. U některých druhů a v určitých podmínkách se mohou objevit epikormní výhonky, což jsou nové výhony z pupů na kmeni po poškození nebo na pařezu.

Funkce výhonku v rostlině zahrnuje obnovu porostu po poškození, rozvětvování a tvorbu listů, květů a plodů. Výhonky také hrají důležitou role při adaptaci na světelné podmínky a při vegetativní reprodukci některých druhů.

V zahradnictví a lesnictví se s výhonky pracuje při prořezách a tvarování koruny, aby se zlepšila kvalita dřeva, usnadnilo provzdušnění a podpořil požadovaný tvar rostliny. Výhonky se často využívají i pro vegetativní rozmnožování, například řízky z výhonků, které umožňují zachovat genetickou vlastnost mateřské rostliny.