vznikem

Vznikem je instrumentální tvar podstatného jména vznik, který označuje proces nastání, vzniku či založení něčeho. Slovo vznik vyjadřuje počátek existence jevu, organizace, instituce nebo právního předpisu. Instrumentální forma vznikem se používá, když se vyjadřuje způsob, prostředek nebo doprovodná okolnost děje. V českém jazyce jde o formální, často technický nebo historický výraz.

Gramaticky je vznik mužského rodu. V jednotném čísle má instrumentální tvar vznikem; ostatní pády se liší. Genitiv, dativ a lokál se obvykle tvoří tvarem vzniku, zatímco nominativ je vznik a akuzativ bývá také vznik v některých kontextech. Pro spojení s předložkami je častý i locativní význam.

Slovo vznik pochází z slovesa vzniknout, které znamená „to arise“ nebo „začít existovat“. Vznik se objevuje v řadě spojení a pojmů a bývá součástí oficiálních či odborných textů. Instrumentální tvar vznikem tedy patří k standardním tvarům a není archaický.

Použití vznikuem se vyskytuje zejména v historických, právních a sociálních textech. Často se objevuje ve vazbách s předložkami po vzniku, při vzniku a se spojeními jako s vznikem či o vzniku. Ve stylu formálního jazyka slouží k vyjádření konkrétního způsobu, okolnosti nebo fáze vývoje.