urychlování

Urychlování (často také říkáme zrychlení) je fyzikální veličina vyjadřující změnu rychlosti tělesa s časem. Jde o vektorovou veličinu: urychlování má velikost i směr, který kopíruje změnu pohybu tělesa. Jednotkou v soustavě SI je metr za sekundu na druhou (m/s²). Slovo vzniklo od slovesa urychlit, tedy způsobit zvětšení rychlosti. V praxi se vyskytuje jak jako termín pro samotný proces, tak jako popis pohybu v kontextu konkrétního tělesa.

V případě konstantního zrychlení lze pohyb popsat jednoduchými kinematickými vztahy. Z počáteční rychlosti v0 produkujeme rychlost v po čase t podle v = v0 + a t. Dráha, kterou těleso urazí, je s = v0 t + 1/2 a t². Pro vztah mezi zrychlením, rychlostí a dráhou platí také v^2 = v0^2 + 2 a s. Zrychlení je úzce spojeno s působením síly podle druhého Newtonova zákona F = m a, tedy síla vyvolává změnu pohybu tělesa; větší hmota vyžaduje větší sílu k dosažení stejného zrychlení.

Příklady a užití: auto zrychluje z klidu na 20 m/s za 5 s, průměrné zrychlení je 4 m/s²; při volném pádu má těleso zrychlení přibližně g ≈ 9,81 m/s² směrem k Zemi; decelerace představuje záporné zrychlení. Měření zrychlení se provádí akcelerometry; v běžném jazyce se pojem urychlování a zrychlení často používají zaměnitelně.