transformátoru

Transformátor je elektrické zařízení sloužící k přeměně střídavého napětí a proudu mezi dvěma nebo více obvody prostřednictvím elektromagnetické indukce. Primární vinutí je připojeno ke zdroji energie a sekundární vinutí k zátěži. Napětí na sekundárním vinutí je určeno poměrem počtu závitů primárního a sekundárního vinutí; díky tomu lze napětí zvýšit (step-up) nebo snížit (step-down). Jádro ze feromagnetického materiálu umožňuje soustředit magnetický tok a snižuje ztráty. Transformátory poskytují galvanickou izolaci mezi obvody.

Kategorie transformátorů zahrnují distribuční a výkonové pro přenos a rozvod elektrické energie, izolované transformátory pro galvanickou izolaci systému a měřicí (instrumentační) transformátory pro přesné měření napětí a proudu. V moderních zařízeních se nejčastěji používá toroidní nebo cylindrické jádro a provoz bývá velmi efektivní, typicky kolem 95–99 % u kvalitních zařízení. Hlavní ztráty jsou jádrové (hysterézní a vířivé proudy) a ztráty vinutím (rez).

Použití transformátorů pokrývá široký rozsah od rozvodné sítě a průmyslových systémů po elektronické spotřebiče, napájecí zdroje a měřicí přístroje. Transformátor patří mezi klíčová zařízení elektrické energetiky a jeho správný návrh a údržba ovlivňují efektivitu a bezpečnost elektrických systémů.