roztaený

Roztažení je pojem popisující proces zvětšení rozměrů objektu, prostoru nebo délky času. Obecně znamená zvětšení vzdáleností mezi částmi systému nebo prodloužení trvání jevu.

Etymologie: slovo vzniklo spojením prefixu roz- a substantiva tažení (táhnout, natahovat). V různých oborech se roztažení používá k popisu různých projevů, od fyzikálního zvětšení až po geometrické změny či praktické zvětšení v technice.

Ve fyzice a materiálové vědě jde často o termické roztažení: s nárůstem teploty se mění délky, šířky či objemy látek. Pro lineární roztažení platí ΔL = α L0 ΔT a pro objemové roztažení ΔV = β V0 ΔT, kde α a β jsou koeficienty roztažení.

V geometrii a počítačové grafice se roztažení používá jako změna měřítka (dilatace): všechny délky se vynásobí stejným faktorem. Prakticky to znamená zvětšení (nebo zmenšení) tvarů a obrazů při zachování jejich tvarové soudržnosti, pokud je faktor kladný.

V biologii, inženýrství a urbanismu se roztažení používá také k popisu protahování svalů, natahování vláken či rozšiřování městských zón a dalších systémů.

Související pojmy: rozšíření, expanze, dilatace, termické roztažení.