rovností

Rovnost je pojem vyjadřující stav, kdy lidé mají stejná práva, povinnosti a příležitosti, případně obdobné sociální postavení. V politické a právní teorii se často rozlišují několik dimenzí rovnosti: formální rovnost před zákonem, která zaručuje stejný právní rámec pro všechny; rovnost šancí, kdy se usiluje o to, aby každý měl stejné výchozí podmínky; a rovnost výsledků, která usiluje o vyrovnání výstupů bez ohledu na vstupní rozdíly. V praxi se rovnost prosazuje prostřednictvím zákonů, sociálních programů a dávek, školství, trhu práce a zdravotní péče.

Historie pojetí rovnosti sahá k osvícenství a k myšlenkám lidské důstojnosti a rovnosti práv. V 19. a 20. století se rozvíjela různá politická a ekonomická hnutí, která prosazovala rovnost v rámci liberálních, socialistických či sociálně demokratických tradic. Hnutí za občanská práva, genderovou rovnost a rovnoprávnost menšin podpořila tlak na institucionální změny a změnu kulturních norem. Současná debata často zkoumá rovnost v souvislosti s ekonomickými nerovnostmi, přístupem ke vzdělání, zdravotní péči a technologiím a zvažuje, jaké zásahy jsou legitimní, například kvóty, pozitivní diskriminace či redistribuční politiky.

Rovnost vyvolává i kritické diskuse o hranicích svobody, motivace a efektivity veřejných zásahů. Měření rovnosti se v různých zemích sleduje pomocí indexů nerovnosti, ukazatelů vzdělání a příjmové distribuce.