protiprávnost

Protiprávnost je pojem používaný v českém právu k popisu stavu, kdy jednání člověka je v rozporu s platným právem a s právy a svobodami jiné osoby. Slouží k rozlišení zákonných či oprávněných zásahů od protiprávních a bývá chápána jako jeden ze základních prvků odpovědnosti, ať už trestní či civilní.

V trestním právu představuje protiprávnost jeden ze základních znaků trestného činu. K tomu, aby bylo jednání trestně odpovědné, musí být protiprávní a současně i zaviněné. Zákonné důvody k vyloučení protiprávnosti (důvody vyřčující protiprávnost) zahrnují například oprávněný zásah, nutnou obranu či krajní nouzi, které mohou odůvodnit dané jednání i přes jeho objektivní nepřípustnost.

V civilním právu se pojem protiprávnosti používá zejména při posuzování deliktů (civilní odpovědnost za škodu). Protiprávní čin je takové jednání, které porušuje práva či zákonné povinnosti jiného a způsobuje škodu, za kterou nese odpovědnost ten, kdo ji způsobil. Opět platí, že existují okolnosti, za kterých je jednání ospravedlnitelné či výslovně povolené, např. souhlas poškozeného.

Pojem protiprávnosti se tedy uplatňuje v různých oblastech práva k posouzení toho, zda je jednání oprávněné či nikoliv, a tím i k vymezení odpovědnosti za něj.