paleontologických

Paleontologie je věda, která zkoumá vznik a vývoj živých organismů na Zemi v dlouhém časovém měřítku prostřednictvím fosilních záznamů a stop po jejich výskytu. Cílem je porozumět evoluci, naději na rekonstrukci bývalých ekosystémů a životních podmínek v různých geologických obdobích.

Mezi základní zdroje patří fosilie a jejich morfologické charakteristiky, otisky a stopy po činnostech organismů, stejně jako geologické souvislosti jako vrstvité ukládání a paleontologické kontexty. K metodám patří radiometrická datace, stratigrafie, magnetostratigrafie, kladistika a srovnávací anatomie. Moderní paleontologie často integruje geochemii, fyzikální metody a vývojové biologie, aby doplnila obraz o minulých organismech a prostředích.

Historie paleontologie sahá do starověku, ale jako samostatná věda se vyvinula ve 19. století; klíčové objevy a teorie změn v řadách organismů zásadně ovlivnily biogeografii a evoluční biologii. V současnosti je paleontologie interdisciplinárně propojena s geologií, ekologií, klimatologií i genetickými studiemi a hraje důležitou roli při rekonstrukcích klimatických změn a ekologických odpovědí v minulosti.

V češtině se tvar paleontologických používá při popisu atributů spojených s paleontologií, například paleontologických objevů nebo paleontologických dat. Slovo odkazuje na vědu i na související obory zabývající se zkamenalinami a jejich významem pro pochopení dávné Zeme.