normách

Normy, často označované jako pravidla chování a standardy, určují, co je ve společnosti přijatelné, očekávané nebo zakázané. Pojem zahrnuje široké spektrum pravidel, od sociálních konvencí po formální právní a technické normy. Rozlišují se na explicitní normy, které jsou psané a závazné (právní normy, technické standardy), a na implicitní normy, které nejsou psané, ale vyplývají z kultury, morálky a zvyků.

Funkce norem zahrnují usnadnění koordinace činností, snižování sociální nejistoty a udržování pořádku ve společnosti. Norma slouží i jako prostředek hodnocení chování a jako nástroj sociální kontroly; porušení norem bývá trestáno reputací, sociálním tlakem a v některých případech formálními sankcemi.

Vytváření a změna norem probíhají prostřednictvím socializace, institucionálních rámců a mechanismů komunikace. Změny bývají pomalé, ale mohou být urychleny technologickými, ekonomickými či kulturními posuny a globalizací.

V různých sférách života existují specifické normy, například ve rodině, na pracovišti, ve školách, v právním a etickém rámci i v online prostředí. V technickém a průmyslovém kontextu se často hovoří o normách či standardech, které definují technické požadavky, kvalitu a procesy. Normy tak představují základní rámec pro usměrnění a řízení sociálních i technických aktivit.