neohybová

Neohybový je české přídavné jméno, které popisuje vlastnost objektu, že není možné ho ohnout nebo že je odolný vůči ohybu. Slovo vzniklo spojením předponového Ne- a kořene ohybový (od slova ohyb, tedy bend) se sufixem -ový, který tvoří přídavné jméno.

V technickém a vědeckém kontextu se termín používá k vymezení materiálů, konstrukčních prvků nebo spojů, které zůstávají během zatížení rigidní a nereagují výrazným ohybem. Časté výrazy zahrnují neohybový materiál, neohybový profil či neohybová konstrukce. Termín bývá uváděn v technických listech, katalogech a specifikacích, kde je třeba zdůraznit tuhost a odolnost vůči ohybu. V kontrastu stojí ohybový či flexibilní (pohyblivý) materiál a prvky, které jsou navrženy k deformaci nebo pohybu.

Použití slova může mít i obrazný význam mimo technické obory: neohybový může popisovat nevstřícný či rigidní postoj či politiku, která je neohebná vůči změnám. V běžné řeči je však termín spíše odborný a setkáme se s ním hlavně v kontextech souvisejících s mechanikou, materiálovým inženýrstvím a architekturou.

Související pojmy: ohybový, tuhost, pevnost, flexibilita, rigidní.