nasadení

Nasazení je termín používaný v češtině k popisu činnosti, při níž se něco uvede do provozu, rozmístí nebo připraví k použití v určitém prostoru či kontextu. Obecně jde o organizovaný proces alokace a uvedení zdrojů, systémů či lidí do cílového stavu. Slovo vychází ze slovesa nasadit, které znamená dosadit na místo, vložit do služby či do provozu, a od něj se odvozuje i základní význam pojmu nasazení.

V armádě a bezpečnostních složkách se nasazení týká rozmístění jednotek, techniky a logistických kapacit na určeném prostoru před plně operačním výkonem.

V informačních technologiích a softwarovém inženýrství znamená nasazení přesun či uvedení nové verze softwaru do produkčního prostředí, zahrnující instalaci, konfiguraci, migraci dat a průběžné monitorování. V některých koncepcích jde o kontinuální nasazení (continuous deployment) a automatizaci opakovaných kroků.

Ve zdravotnictví a humanitárních operacích se nasazení používá pro popis nasazení zdravotnických týmů, vybavení a materiálu do lokalit postižených havárií či konfliktů, často s důrazem na logistiku a koordinaci.

V podnikání a veřejné správě znamená nasazení implementaci strategií, systémů nebo programů, včetně alokace rozpočtu, časového harmonogramu a řízení rizik.

Obvyklé etapy zahrnují plánování, přípravu, samotné nasazení, testování a uvedení do provozu, následovanou evaluací a případně rollbackem v případě problémů.

V IT se často sledují metriky jako frekvence nasazení, doba od změny k uvedení do provozu, míra selhání změn a čas obnovení provozu. Použití pojmu nasazení je široké a vyžaduje vhodné řízení rizik, koordinaci a transparentnost.