kemíku

Kemík je neformální český výraz pro chemika, tedy osobu, která se zabývá chemií, ať už jako student, výzkumník či technik v chemickém oboru. Slovo se používá především v hovorové řeči a mezi lidmi spojenými s chemickým prostředím. Varianta kemíku je vokativní tvar tohoto slova a slouží k oslovení osoby: Ahoj, kemíku!

Etymologie. Kemík vzniká od kořene chemie s českým zdrobnělým sufiksem -ík, který dává slovu familiárnější a neformální charakter. Přesné datování nástupu do užívání se liší, ale termín se rozšířil zejména ve školních a studentských kruzích a v popularizaci vědy.

Použití. V hovorové komunikaci se používá pro jednotlivce i jako kolektivní označení pro skupinu lidí pracujících v chemii, například ve větách jako „kemíci z fakulty“ nebo „potřebujeme pomoc od kemíků z laboratoře“. Je běžný v prostředí středních a vysokých škol, v laboratořích a v médiích, kde má často lehce hravý či neformální tón. Slovo může být použito s respektem i s jemnou self-deprecací osob, které studují chemii.

Vztah k formálním termínům. Kemík není oficiálním pracovním titulem; pro formální komunikaci se používá termín chemik, případně chemik-inženýr, chemik laboratorní apod. Kemík slouží spíše jako kulturní a sociální označení v rámci komunity kolem chemie.

Související termíny: chemik, chemie, chemický.