interkostalnervene

Interkostální nervy (n. intercostales) jsou páteřní nervy vycházející z ventrálních větví thorakálních segmentů T1–T11; T12 bývá označován jako subkostální nerv. Po opuštění míšního kanálu probíhají v interkostálním prostoru a vedou se podél spodního okraje příslušného žebra.

Cyklus průběhu a vztahy: V interkostálním prostoru se nacházejí v neurovaskulárním svazku, který se skládá z žíly, tepny a nervu (vein–artery–nerve, VAN). Nerv prochází mezi vnitřními a nejvnitřnějšími mezižeberními svaly, zatímco žíla a tepna po jejich boku tvoří kostní dráhu v kostním žlábku žebra. Interkostální nervy se větví do ramů collaterales, které vycházejí v blízkosti úhlu žebra, a dále do větví kožních nervů: ramus cutaneus lateralis a ramus cutaneus anterior, které zásobují kůži hrudníku a horního břicha.

Funkce: Interkostální nervy poskytují motorickou inervaci interkostálních svalů (externí, interní a nejvnitřnější svaly) a také senzitivní inervaci kožní oblasti hrudníku a horního břicha, parietální pleury a částečně peritonea.

Klinická souvislost: Poranění či podráždění interkostálních nervů vede k bolestem v odpovídajícím dermatomu a může být součástí interkostální neuralgie. Aktivace herpes zoster u těchto nervů vyvolává dermatomální bolesti v postižení. Mohou vznikat i při invazivních výkonech v hrudníku (např. pleurální výpotky, drainy) a způsobovat dočasné ztráty citlivosti či bolesti na hrudní stěně.