interkalující

Interkalující je adjektivum odvozené od termínu interkalace, který pochází z latinského intercalare „vložit mezi“. Označuje látky schopné vložit se mezi sousední vrstvy nebo mezi báze molekul, nejčastěji mezi páry bází v DNA, případně mezi vrstvami lamelárních materiálů.

V biochemii a molekulární biologii znamená interkalace vložení plošně aromatických molekul mezi bází páry DNA. Takové interkalanty se zasunou do duplexu a zvětší vzdálenost mezi bázemi, čímž dochází ke změně konformace helixu, k destabilizaci či změně rychlosti replikace a transkripce. Interkalující látky mohou být mutagení či cytotoxičtí, a proto jsou důsledně kontrolovány.

Mezi běžné příklady patří fluorescenční barviva ethidium bromid a propidium iodide (slouží k vizualizaci DNA v gelové elektroforéze), dále antineoplastické látky jako doxorubicin a daunorubicin a také některé antibiotika jako actinomycin D. Tyto látky se v různých kontextech používají jak pro vědecký výzkum, tak v klinické praxi, avšak jejich používání vyžaduje bezpečnostní opatření kvůli jejich mutagenním a cytotoxickým vlastnostem.

V materiálové chemii a energetice se pojem interkalace vztahuje na vložení iontů nebo molekul mezi vrstvy lamelárních materiálů (např. grafit, železité křemičitany). Tato interkalace mění mezivrstvou vzdálenost a elektrické vlastnosti materiálu; hraje klíčovou roli v bateriích, superkapacitorech a dalších aplikacích.

Celkově interkalující látky představují důležitý koncept v chemii, biochemii i materiálovém inženýrství, s širokým spektrem praktických důsledků a rizik.