inflací

Inflací (inflace) je ekonomický jev, při němž postupně roste obecná hladina cen zboží a služeb v ekonomice, a tím klesá kupní síla peněz. Měřit ji lze pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI) nebo deflátoru HDP; často se sleduje také jádrová inflace, která vylučuje ceny potravin a energií kvůli jejich větší volatilitě.

Příčiny inflace bývají různorodé. Poptávková inflace vychází z rychlého růstu poptávky po zboží a službách, nákladová inflace vychází ze zvyšování nákladů, například cen energií nebo mezd, a očekávání inflace mohou samy o sobě podpořit její vznik tím, že firmy a domácnosti zvyšují ceny a platy dopředu. Monetární faktory, tedy expanze peněžní zásoby, také mohou přispět k vyšší inflaci. Důležité jsou zejména strukturální šoky a politické prostředí, která ovlivňují ceny.

Dopady inflace jsou rozmanité. Snižuje kupní sílu domácností a ovlivňuje spoření, dluhy a investice. Mění určování mzdových požadavků a cenové strategie firem a může vést k nejistotě na trzích. Vysoká inflace bývá spojena s ekonomickou nestabilitou, zatímco nízká inflace či deflace mohou omezovat ekonomický růst a investice.

Politika proti inflaci obvykle vychází z cíle cenové stability. Centrální banky používají nástroje jako změny úrokových sazeb, operace na volném trhu a komunikaci o očekávané politice s cílem udržet inflaci na předvídatelné a nízké úrovni, často kolem stanoveného cíle.