elektrochemickém

Elektrochemie je vědní disciplína zabývající se chemickými procesy, které jsou vyvolány nebo ovlivněny elektrickým proudem. Hlavními jevy jsou oxidace a redukce probíhající na elektrodách v elektrolytu. Elektrochemie zkoumá činnost elektrochemických článků, jejich potenciály, průchodnost proudu a souvislosti mezi elektrickým a chemickým dějem.

Klíčové pojmy zahrnují elektrodu, elektrolyt, elektrochemický potenciál, redox pár a rozdíl mezi galvanickými (spontánními) a elektrolytickými (poháněnými vnějším zdrojem) procesy. Nernstova rovnice popisuje vztah mezi provozním napětím a koncentracemi iontů a umožňuje kvantifikovat, jak se mění reakce s teplotou, počtem elektronů a stavem elektrolytu.

Metody elektrochemie zahrnují potenciometrii, voltmetrii a amperometrii, dále coulometrii a elektroanalytické techniky, jako voltametrie či chronamperometrie. Elektrochemie se také zabývá senzory a elektroanalytickou detekcí, kde se měří elektrický signál z určitého iontu nebo sloučeniny.

Aplikace elektochemie jsou široké: skladování energie a energetické technologie (baterie, superkapacitory, palivové články), elektrolýza pro výrobu chemických látek a kovů, elektroplating a povrchová úprava, ochrana proti korozi a korozní testy. V analytické chemii elektrochemie umožňuje citlivou detekci a kvantifikaci látek.

Historie elektrochemie sahá k pracím Faradaye a Nernsta ve 19. století; dnes představuje klíčovou součást chemie, fyzikální chemie, materiálové vědy a inženýrství, spojující chemické reakce s elektrickým proudem a energetikou.