brány

Brány je český výraz pro otvor umožňující vstup či průchod, nejčastěji v architektuře a fortifikacích. Pojem zahrnuje jak fyzické prvky, jako jsou brány v zděných nebo kamenných hradebních konstrukcích, tak i průchody uvnitř budov, jako jsou hlavní dveře či boční vstupy. V obecném smyslu může označovat i jakýkoli překlenutý vstup nebo přechod do určité oblasti, časové období či systému.

Etymologie: Slovo brána pochází z praslovanského základu a má ekvivalenty v řadě slovanských jazyků (například polsky brama, slovenské brána). V češtině se pojmem brána rozvíjela i ve figurativních významech, kde nadále zachovává význam otevřeného vstupu.

Použití v architektuře a kultuře: Historické brány bývaly součástí městských hradeb a obléhacího opevnění a často byly doprovázeny opevněnými věžemi, portály a štíty. V mnoha městech zůstaly jako památky a připomínají starší rytmus městského života. V současnosti se termín používá i v názvech stavebních prvků, jako jsou vstupní brány do objektů, zahrad či areálů, a často v názvech architektonických stylů a kamenných portálů.

Technický a odborný význam: V informatice a telekomunikacích se pojem brána používá ve významu gateway – zařízení nebo software spojující dvě sítě či systémy a umožňující komunikaci mezi nimi. Obvykle se hovoří o síťové bráně či bráně do systému.

Viz also: brána (singulární), vrata.