Vysokofrekvenné

Vysokofrekvenční je české adjektivum od spojení vysoká frekvence. Popisuje elektromagnetické signály, obvody a systémy, které pracují s frekvencemi výrazně nad audiospektrem. V technickém a průmyslovém kontextu se používá zejména v radiotechnice, telekomunikacích a měřicí technice. Frekvenční rozsah se obvykle udává od stovek kilohertz po gigahertzy; v praxi se pro odlišné oblasti hovoří o nízkofrekvenčních, středofrekvenčních, vysokofrekvenčních a mikrovlnných pásmech.

Vysokofrekvenční obvody zahrnují zesilovače, filtry, oscilátory a modulátory určené pro RF signály; využívají je v rádiových a televizních přijímačích, vysílačích, radarových a telekomunikačních systémech. V anténní technice se pracuje s vysokofrekvenčními signály a vyzařováním. V medicíně a průmyslu se RF technologie používají k ohřevu tkání (diathermie) a povrchovému ohřevu materiálů.

Termín je relativní a jeho přesný rozsah se liší podle kontextu. Obecně se vztahuje na signály nad audiovoltovým spektrem a na zařízení navržená pro práci v RF a vyšších pásmech.