Stentointi

Stentování je lékařský zákrok, při němž se do zúžené či uzavřené cévy, žlučové či močové cesty vloží stent, tenký pevný rám, který průchodnost udržuje. Nejčastěji se provádí v koronárních tepnách, které zásobují srdce, ale používá se i v periferních tepnách a některých dutých cestách. Stenty mohou být balónkově expandovatelné, samovolně expandující a mohou být potaženy léky (drug-eluting) nebo bez lékové vrstvy (bare-metal).

Zákrok se provádí endovaskulárně pod radiologickou kontrolou. Přístup bývá z třísla nebo zápěstí. Do zúžené tepny se zavede katétr s rozvinutým stentem a balónkem se stent rozšíří, aby průtok zůstal otevřený. U žlučových či močových cest se postupuje endoskopicky či perkutánně.

Stenty se dělí na bare-metal (bez lékové vrstvy) a drug-eluting stenty (DES), které uvolňují antiproliferativní léky a snižují riziko restenózy (např. sirolimus, everolimus, paclitaxel). Existují balónkově-expandující i self-expanding stenty a materiály: kovové slitiny (nerezová ocel, cobalt-chrom) a biokompatibilní plasty; k dispozici jsou i bioresorbabilní stenty, které se časem rozpouštějí.

Po zákroku se obvykle aplikuje protidestičková terapie, často aspirin plus druhý antitrombotik po stanovenou dobu, aby se předešlo sraženinám na stentu. Dlouhodobé sledování a kontrolní zobrazování závisí na lokalizaci a typu stentu. Výhody stentování zahrnují zlepšení průtoku, úlevu od příznaků a snížení nutnosti opakovaných intervencí; rizika zahrnují restenózu, stent-trombózu, krvácení, infekce a poranění tepny.