Pocení

Pocení je fyziologický proces vylučování potu z potních žláz, který slouží především k termoregulaci a ochraně tělesné teploty. Pot je převážně vodný a obsahuje elektrolyty, zejména sodík a chlorid, a malé množství dalších látek.

Potní žlázy bývají rozdělены do dvou hlavních typů. Eccrinní žlázy jsou nejrozšířenější a produkují pot po celé kůži. Apokrinní žlázy se soustředí v určitých oblastech, například v podpaží a genitální oblasti, a jejich pot bývá ovlivněn hormonálně. Pocení je řízeno centrálně hypotalamem a autonomním nervovým systémem; stimuluje ho cholinergní dráha s acetylcholinem, zejména při tepelné zátěži, fyzické aktivitě a emočním podnětu.

Normální pocení se liší podle klimatu, fyzické aktivity, věku a individuálních faktorů. Nadměrné pocení v konkrétních oblastech se nazývá hyperhidróza a může postihovat dlaně, nohy či podpaží, zatímco snížené či chybějící pocení (anhydróza, hypohydróza) může být způsobeno onemocněním, léky či poruchou regulace.

Léčba hyperhidrózy zahrnuje lokální antiperspiranty s hliníkovými soli, iontoforézu, injekce botulotoxinu, systémové anticholinergika a v některých případech chirurgické zásahy (sympatická denervace). Diagnostika bývá klinická; mohou se použít testy pocení, například Minorův test, či termoregulativní testy.

Pocení lze ovlivnit hydratedací, vyváženým příjmem tekutin a elektrolytů, zvláště v horkém počasí či při sportu. Při neobvyklém nebo bolestivém pocení s doprovodnými symptomy by se mělo vyhledat lékařské vyšetření.