Kvantifikace

Kvantifikace je pojem používaný v několika oborech, nejčastěji v logice, lingvistice a metodách měření. Obecně označuje vyjádření množství subjektů, na které se výrok či vlastnost vztahuje, nebo přiřazování číselných hodnot určitým atributům objektů.

V logice se kvantifikace týká kvantifikátorů v predikátové logice. Dva základní kvantifikátory jsou univerzální (pro všechna x, symbol ∀) a existenciální (existuje x, symbol ∃). Kvantifikátory určují rozsah proměnných ve výrokových formách a jejich rozsah má klíčový vliv na sémantiku a důkazy. Rozsah kvantifikátoru určuje, nad kterými objekty se výrok vztahuje. Často se výrazy převádí do prenexního normálního tvaru a obvykle se pracuje s postupy jako eliminace kvantifikátorů nebo Skolemizace.

V lingvistice kvantifikátory vyjadřují množství, např. všichni, někteří, mnoho, několik, žádný. Mohou fungovat jako determinátory („všichni studenti“) nebo jako kvantifikátory uvnitř věty („mnoho lidí přišlo“) a často interagují s rozsahy negace. Příklady mohou vést k posunu rozsahu a rozlišení mezi širokými a úzkými významy.

V statistice a sociálních vědách kvantifikace znamená proces přiřazení číselných hodnot atributům jevů. Zahrnuje operacionalizaci konceptů, výběr měřicích nástrojů a volbu škál (nominální, ordinální, intervalová, poměrová). Kvalita měření se hodnotí validitou a reliabilitou.