Konformizmus

Konformizmus je sociologicko–psychologický pojem, který popisuje tendenci jedince přijímat názory, postoje a chování skupiny. Konformita může být veřejná (navenek napodobujeme chování) i vnitřní (přijímáme názory jako své vlastní). Rozlišuje se na dva hlavní mechanismy: normative influence (normativní vliv) a informational influence (informační vliv). Normativní vliv vede k veřejné shodě kvůli touze po sociálním uznání, zatímco informační vliv vede k internalizaci názorů, pokud jedinec považuje skupinové poznatky za správné vzhledem k nejistému či neúplnému informacím.

Historie a výzkum: Klasický Aschův experiment z 50. let ukázal, že lidé často přijmou chybné stanovisko skupiny v úkolu srovnání délek čar, aby nebyli odlišní od ostatních. Přítomnost jednotného a pečujícího „spolubojovníka“ snižuje konformitu. Obdobné myšlenky se později objevily v dalších studiích, které zkoumaly vliv anonymity, prestiže a kulturního kontextu.

Faktory ovlivňující konformitu zahrnují velikost a jednotnost skupiny, důvěryhodnost a status členů, nejistotu úkolu, kulturní kontext (kolektivistické kultury vykazují často vyšší konformitu než individualistické), a osobnostní rysy jedince (např. potřebu získat schválení). Konformizmus může mít pozitivní funkci pro sociální koordinaci a stabilitu, ale také negativní důsledky, jako je potlačování inovací, skupinové myšlení nebo ztráta individuality.