Imitace

Imitace je pojem v češtině označující čin či výsledek napodobení. Jde o proces, při němž se reprodukuje vzhled, zvuk, chování, dovednost nebo styl něčeho či někoho jiného. Imitace může sloužit k porozumění a učení, k tvorbě zábavy nebo i k manipulaci či falšování.

Původ slova leží v latině, od slov imitari (kopírovat) a imitatio; v češtině se pak vyvinulo ze slova imitarovat/imitovat a jeho odvozeniny. V běžné řeči se používá k popisu jakéhokoli napodobení, ať už věcného, zvukového, či behaviorálního.

V různých oblastech se imituje různými způsoby:

- v běžném jazyce a chování jde o napodobování řeči, gest, zvuků či vzorců chování;

- v umění a kultuře se mluví o napodobování stylů, parodiích či pastiche, ale i o rekonstruování historických forem;

- v biologii je immitace spojena s mimikry, kdy organismus napodobuje jiný druh či prostředí, aby si usnadnil přežití či získal výhodu;

- v průmyslu a designu se používají imitace materiálů a výrobků, například napodobeniny drahých kamenů nebo kůží;

- v psychologii a kognici představuje učení napodobováním, zejména u dětí a u zvířat;

- v právu a etice se jedná o problematiku padělků, plagiátů a napodobenin, které mohou vyvolávat spory o autorská práva a poctivost.

Imitace je obecný pojem, který se uplatňuje napříč obory a kulturami, často odrážející vztah mezi originálem a jeho napodobením.