Gettierovy

Gettierovy problémy jsou souborem myšlenkových experimentů v epistemologii, které zpochybňují tradiční definici poznání jako odůvodněné pravdivé víry. Poprvé je představil americký filozof Edmund L. Gettier v eseji Is Justified True Belief Knowledge? z roku 1963. Jádro problému spočívá v tom, že i když má člověk oprávněnou víru o pravdě, tato víra nemusí být poznáním, pokud je pravda výsledkem náhody nebo nepřesného odůvodnění v procesu usuzování.

Příkladem je Gettierův klasický případ, v němž má člověk odůvodněnou víru, že Jones dostane práci, a že Jones má deset mincí. Z těchto skutečností odvodí závěr, že osoba, která dostane práci, má deset mincí. Nakonec se ukáže, že skutečná osoba, která práci skutečně dostane, má deset mincí, a přitom důvod víry byl nepřesný a pravda závěru nastala náhodou. Takové situace ukazují, že odůvodněná pravdivá víra nemusí představovat poznání.

Dopad problému byl široký a vyvolal rozsáhlou diskusi o tom, jak poznání definovat a zda lze k němu dospět jednou stabilní definicí. Odpovědi se liší: někteří navrhují rozšíření definice na tzv. JTB s dodatkem, že víra nesmí obsahovat falešné lemmy; další směry zahrnují reliabilismus, ctnostní epistemologii a další teorie, které kladou důraz na spolehlivost poznávacích procesů či epistemické ctnosti. Gettierovy problémy zůstávají aktivním tématem současné epistemologie a vedou k dalšímu zkoumání povahy poznání.