Fotóionizáció

Fotóionizáció je proces, při kterém atom nebo molekula absorbuje foton s dostatečnou energií, což vede k emisi elektronu. Jedná se o formu ionizace vyvolanou světlem. Aby foton mohl způsobit fotóionizaci, musí mít energii rovnou nebo vyšší než je ionizační potenciál daného atomu nebo molekuly. Ionizační potenciál je minimální energie potřebná k odstranění elektronu z nejvolněji vázaného elektronového obalu.

Tento jev má významné uplatnění v různých oblastech vědy a technologie. V astronomii je fotóionizace klíčovým procesem při formování hvězd a planetárních atmosfér. V materiálových vědách se využívá například při studiu polovodičů a povrchových reakcí. Spektroskopie, která analyzuje interakci světla s hmotou, často využívá fotóionizaci k získání informací o elektronové struktuře látek.

Fotóionizace může probíhat jak v plynném stavu, tak i v kondenzovaných látkách. V závislosti na vlnové délce absorbovaného fotonu rozlišujeme různé typy fotóionizace. Například ultrafialové záření má dostatečnou energii k fotóionizaci mnoha atomů a molekul ve vesmíru. Rentgenové záření a záření gama mají energie ještě vyšší a mohou ionizovat i hlubší elektronové obaly. Proces fotóionizace je fundamentální pro pochopení mnoha fyzikálních a chemických jevů.