Demagnetizace

Demagnetizace, často označovaná též degausace, je proces snižování nebo odstraňování zbytkového magnetizmu feromagnetických materiálů a s tím souvisejícího magnetického pole. Cílem je dosáhnout co nejnižšího zbytkového magnetizmu, aby nedocházelo k rušivým účinkům ve měření, při zpracování součástí či při práci s magnetickými médii.

Princip a metody. Základní mechanismus spočívá v úpravě orientace magnetických domén. Nejčastější metodou je AC demagnetizace (degausace): předmět je umístěn do střídavého magnetického pole, jehož amplituda se postupně snižuje k nule; domény se náhodně orientují a výsledné zbytkové magnetizace bývá velmi malé. Další metodou je tepelná demagnetizace (thermomagnetická demagnetizace): materiál se zahřeje nad Curieovu teplotu a po ochlazení proběhne bez vnějšía pole, opět se snížením zbytkového magnetismu. Existují i jiné techniky, často závislé na typu materiálu a požadavcích na přesnost.

Použití. Demagnetizace nachází uplatnění v průmyslu, vědeckém měření a údržbě zařízení: odstraňování rušivých magnetických polí z nástrojů a strojních dílů, kalibračních pomůcek a měřidel; erasure magnetických médií (např. magnetických pásek) za účelem ochrany dat a zamezení nežádoucího magnetického přitahování částí v citlivých mechanismech.

Omezení. U silných permanentních magnetů bývá proces náročný a může si vyžádat speciální vybavení. Po demagnetizaci se prostředí v krátké době může přerušit re-magnetizací, a proto je často potřeba opakovat proces v kontrolovaných podmínkách.