Apoptotický

Apoptotické se vztahuje k apoptóze, programuované buňkové smrti, která umožňuje cílené a řízené odstraňování buněk bez rozsáhlé zánětlivé odezvy. Tento pojem se používá pro procesy a vlastnosti spojené s tímto typem buněčné smrti, včetně signálních drah, molekulárních regulací a charakteristických změn buněčné morfologie.

Hlavními drahami apoptózy jsou intrinsická (mitochondriální) a extrinsická (dráha receptorů smrti). Intrinsická dráha aktivuje Bax/Bak, způsobí uvolnění cytochromu c z mitochondrií a vznik apoptosomu (Apaf-1), čímž se aktivuje caspáza-9. Extrinsická dráha začíná vazbou ligandu na Fas (CD95) nebo TNF receptor, vede k tvorbě FADD a aktivaci caspázy-8. Obě cesty se propojují prostřednictvím tBid, a následně jsou aktivovány exekutivní caspázy (3, 6, 7), které rozkládají cílové proteiny a vyvolají poslední fázi buňky.

Mezi charakteristické rysy apoptózy patří zmenšení objemu buňky, kondenzace chromatinu, fragmentace DNA, výboj plazmatické membrány a tvorba apoptotických tělísek. Na vnější straně membrány se objeví fosfatidylserin, což slouží jako signál pro fagocytózu. Detekce apoptózy využívá například Annexin V (váže PS), TUNEL a měření aktivity caspáz.

Biologický význam spočívá v vývoji, udržování homeostáze a odstraňování poškozených či nepotřebných buněk. Dysregulace apoptózy se podílí na onemocněních, včetně rakoviny (narušená evakuace buňek z důvodu odolnosti) a neurodegenerativních chorob. Regulace probíhá mimo jiné prostřednictvím Bcl-2 rodiny proteinů a jejich interakcí s dalšími signálními cestami.