volfrám

Volfrám, chemický symbol W a atomové číslo 74, je kovový prvek patřící do skupiny přechodných kovů. V češtině se používá název volfrám; historicky se objevuje i název wolfram. Wolframový název zřejmě odkazuje na minerál wolframit a na původní německý výraz Wolfram.

Hlavní vlastnosti volframu jsou jeho extrémně vysoká teplota tání (přibližně 3422 °C) a teplota varu (okolo 5555 °C), vysoká hustota (cca 19,25 g/cm³) a značná tvrdost. Kov si udržuje pevnost i ve značných teplotách a má dobrou odolnost vůči korozi ve vzduchu až do vyšších teplot. Ve formě slitin a kompozitů je volfrám ceněn pro svou stabilitu a vysokou pevnost.

Přirozeně se volfrám vyskytuje v minerálech wolframit (Fe,Mn)WO4 a scheelit CaWO4. Těžba a zpracování probíhají v několika zemích, přičemž významné ložiskové oblasti produkují oxid wolframový WO3, který se následně redukuje na kov nebo zušlechťuje do slitin.

Využití volfrámu se soustřeďuje především na wolframovou karbidu WC, používanou pro nástroje vysoké tvrdosti, řezání, vrtání a broušení. Volframové slitiny nacházejí uplatnění v oblastech s vysokými teplotami a zátěží, např. ve slitinách pro odolné části strojů. Dříve byl volfrám používán v žárovkách jako vlákno a v některých radiologických aplikacích; dnes je jeho hlavní role v průmyslových nástrojích a hardwaru s vysokou odolností.

---