výraznost

Výraznost je pojem popisující míru, do které je obsah, tón či záměr zřetelný a působivý. V českém užívání se vztahuje na široké spektrum oblastí – od řeči a literatury až po vizuální umění a technické komunikace. Jako obecná charakteristika vyjadřuje, jak silně určitý projev upoutá pozornost a přenáší sdělení.

V lingvistice a řeči se výraznost nejvíce spojuje s prosodií: intonací, přízvukem, rytmem a tempem, které zdůrazňují novou či klíčovou informaci a ovlivňují sémantickou strukturu věty. Dá se také hovořit o tématu a fokusu, kdy konkrétní prvek je záměrně zdůrazněn a ovlivňuje interpretaci sdělení.

V literatuře a rétorice se výraznost vztahuje na stylové prostředky a jazykovou rytmiku, které textu dodávají živost a emocionální dopad. Volba slov, obrazná vyjádření, metafory a jiné prostředky zvyšují účinek sdělení.

Ve výtvarném umění a designu znamená výtvarná výraznost schopnost vizuálně komunikovat náladu, záměr a význam prostřednictvím tvarů, barev a kompozice. Vnívání je do jisté míry subjektivní a závisí na kontextu, kultuře a zkušenostech diváka.

V technické a mediální praxi se termín používá k popisu prvků, které výrazně vystupují z pozadí – například prvků v uživatelském rozhraní nebo signálů v datech – a tím zvyšují viditelnost či dopad sdělení. Měření výraznosti bývá kontextově závislé a může být subjektivní.