pohledávek

Pohledávka je právní nárok věřitele požadovat od dlužníka plnění, zpravidla zaplacení peněžité částky, případně i jiné plnění podle smlouvy. Vzniká ze vztahů zakládaných smlouvou, protiprávním jednáním (delikt) nebo ze zákona a může mít podobu peněžní i nepeněžní pohledávky. Nejčastějšími jsou obchodní pohledávky vzniklé z prodeje zboží či poskytování služeb.

Pohledávky lze člení podle různých hledisek, například na závazky z obchodního styku (obchodní pohledávky) a na pohledávky z titulu náhrad škod, nároků na plnění apod. Právní prostředky k vymožení pohledávky zahrnují jednostranné uplatnění nároku, soudní řízení a následné vymáhání prostřednictvím exekuce. Pohledávky mohou být zajištěny, například zástavním právem, ručením či jiným zajištěním, což ovlivňuje jejich vymožitelnost.

Převod pohledávky na třetí osobu, známý jako postoupení pohledávky, je běžnou praxí v podnikatelském prostředí. Pohledávky podléhají promlčení, které obvykle činí několik let a po jeho uplynutí právo na vymožení zaniká, s výjimkami stanovenými zákonem. V účetnictví se pohledávky evidují jako aktivum; mohou být krátkodobé (do jednoho roku) nebo dlouhodobé a často podléhají opravným položkám při snížení jejich realizovatelnosti.

Pohledávky hrají klíčovou roli v ekonomice jako formy aktiva a nástroje pro řízení platební kázně mezi podniky a spotřebiteli.