odstoupeních

Odstoupení, v češtině často vykládané jako odstoupení z funkce, označuje akt ukončení výkonu veřejné či jiné úřednické pozice. Tvar odstoupeních je množné číslo a používá se ve větách, které hovoří o více než jednom odstoupení; v jednotném čísle se používá odstoupení. Odstoupení může být dobrovolné nebo nucené a má širokou škálu důvodů.

Důvody odstoupení zahrnují ztrátu politické podpory, skandály, změny v politickém vedení, zdravotní nebo osobní překážky, či vypršení mandátu. V některých systémech nastává po dohodě s nadřízeným orgánem, v jiných je vyžadován jednostranný akt prohlášený formálním způsobem.

Proces odstoupení obvykle zahrnuje sepsání a doručení oficiálního prohlášení, a někdy také další procedurální kroky k jeho potvrzení. Nástupce bývá často jmenován parlamentem, vládou či příslušnou institucí podle ústavy; funkční období nového vedení pak bývá navázáno na nastavení nového vedení. V některých případech odstoupení vyžaduje souhlas či potvrzení jiných orgánů.

Důsledky odstoupení mohou být významné: politická nestabilita dočasně, změna politiky, dopad na důvěru veřejnosti a případně na fungování instituce. Nucené odstoupení bývá spojeno s odpovědností za selhání, porušení pravidel či etické problémy.

Související pojmy: rezignace, odvolání z funkce.